Primátorky
Na startu stály jen tři. Proč první ročníky Primátorek jezdilo jen pár osem?
21. 4. 2022
Prvního závodu osmiveslic na Primátorkách v roce 1910 se zúčastnily tři lodě. To není moc. V současnosti na Vltavě během programu veslují desítky posádek v různých kategoriích. Také v hlavním závodě – mužské osmě – závodí násobně více lodí. Při pionýrských časech sice závody poutaly pěknou pozornost, ale podmínky zdaleka nebyly takové jako dnes. Podívejme se, jaká byla úskalí.
Modernímu veslování jako sportu dali vzniknout angličtí gentlemani na přelomu 18. a 19. století, kdy založili i první kluby. První duel mezi osmičlennými posádkami univerzit Oxfordu a Cambridge se jel v roce 1829. K tréninku veslování je potřeba velmi klidný tok, vodní nádrž, nebo jezero. Proto kluby vznikají zejména v okolí velkých řek a Český veslařský svaz eviduje nyní 43 oddílů.
Do Českých zemí přišlo veslování zhruba o půlstoletí později, když sem právě Angličané tento sport přinesly. Členy English Rowing Clubu založeného roku 1860 v Praze ale nebyli jen Angličané, ale i Češi a pražští Němci.
Další kluby na našem území zakládaly často národnostní menšiny. Například Němci v Uherském Hradišti utvořili spolek Rudenverein Moravia, na který pak na počátku 20. století navázala VK Moravia. Podobně se tomu tak stalo i v nedaleké Břeclavi, kde první oddíl založili Židé.
Nejstarším dosud velmi dobře fungujícím oddílem je VK Blesk z Prahy. Jeho členové se začali scházet v roce 1875, aby se o rok později vydali na epickou túru po Labi do Hamburku, kde se navíc se svou čtyřkou zúčastnili regaty. Brzy se zakládá i klub v Mělníce, který nese v názvu rok 1881, byť k jeho úřednímu zapsání došlo roku následujícímu.
Veslařská Slavia založila svůj oddíl roku 1885. Další pražský oddíl ČVK vzniknul v roce 1905. Zajímavostí je souběžná činnost oddílu Perun českých vlastenců na Ostravsku, který se na vodě začal scházet od roku 1893. Dalším důležitým klubem byla od roku 1907 ČAC Roudnice nad Labem. Právě toto město ležící po toku Labe na konci nížiny, se stalo populárním místem závodů. Sportovci mu přezdívali česká Henley podle dějiště velmi prestižních závodů na Temži.
Nutno zmínit, že v době Rakouska-Uherska se od sebe české a německé kluby izolovaly. Snaha českého sportovce a sportovního funkcionáře Josefa Rösslera-Ořovského vedla k tomu, že Češi získaly při založení mezinárodní veslařské federace status národní federace jako mají v současnosti třeba Skotové ve fotbale. Němci se kvůli tomu neúčastnili závodů Čechů a naopak.
Jedním z mnoha Ořovského počinů bylo v roce 1895 založení Jarního skulérského závodu na Vltavě. Skulér je těžší předchůdce skifu. Začalo se uvažovat i o prestižním závodu osmiveslic, ale málokterý klub měl tak velkou loď. Vezměme v potaz, že současný skif měří asi 8,2 metrů, je široký nějakých 30 centimetrů a váží 14 kilogramů. Osma má délku 17,5 metru, šíři 60 centimetrů, a hlavně váží asi 100 kilogramů. Poznatky o závodních lodích navíc přicházely ze zahraničí, kde se i nakupovaly.
Osmy měly až do roku 1908 jen Slavia a ČAC Roudnice. V tu dobu se ale rychle po sobě přidaly i VK Blesk a ČVK, což nechalo vzniknout úvaze o první klubovém závodě osmiveslic. Sehnal se mecenáš a ceny. V roce 1910 tak prvně závodily osmy o tzv. primátorský štít.
Měly jet všechny kluby, co mohly, ale ČAC Roudnice měla těsně před závodem nehodu: „Roudnice poškodila si však v tréningu v posledním týdnu před závodem osmu, kterou do závodu nebylo možno opravit, ačkoliv pro opravu povolán ihned odborník Krebs z Drážďan,“ psal tehdy nejprestižnější český sportovní týdeník Sport a hry.
Hned první ročník byl velmi dramatický. Loď Slavie zvolila taktiku, kdy si najela do lepšího proudu. Po startu tak za soupeři z Blesku a ČVK zaostávala, ale ostrým finišem se dovedla dostat o špičku před ČVK. Druhá posádka zvažovala protest, protože někdo lehce posunul cílovou pásku výhodněji pro dráhu Slavie, ale dle dobových pramenů „po zralé úvaze“ se o výhru nepřela.
Před první světovou válkou startujících nepřibývalo. Pouze v roce 1911 přijel jako jediný mimopražský klub VK Jordán z Tábora (založen 1909). Osma ČVK si ten rok spravila chuť, když vyhrála a zahájila řadu pěti triumfů. Během první světové války přišla jediná doba temna v historii závodu, kdy se tři ročníky zrušily.
Pole zredukoval i další předpis z roku 1921, kdy každý klub mohl nasadit pouze jednu posádku. Nešlo tak vytvořit „béčko“, třebaže některé kluby měly lodí už více. V roce 1922 dokázal zvítězit první mimopražský klub – ČAC Roudnice. Po první válce se postupně zvyšoval počet účastníků a Primátorky nezastavila ani druhá světová válka, nebo komunistický převrat. Oddíly navíc mohly začít nasazovat více osmiveslic.
Ženské osmy se jezdí od roku 1934 a poprvé jely podobně jako u mužů tři posádky. Byla to poměrně progresivní kategorie, když zvážíme, že ženy ve veslování na olympijských hrách soutěží až od roku 1976.
Startovní pole prvních Primátorek tedy byla užší hlavně ze tří příčin. Spousta současných veslařských klubů vznikala v průběhu 20. století, a tak je samotný závod starší. Osmiveslice byla na počátku minulého století velice drahá, kvůli čemuž se čekalo, až si ji sežene dost klubů, aby se mohly uskutečnit atraktivní závody. Organizátoři pole pak od roku 1921 sami redukovali, když umožnili start jen jedné lodi z každého klubu.